Hermann Rauschning se narodil roku 1887 v polské Toruni. Byl synem důstojníka a velkostatkáře. Vystudoval historii v Mnichově a v Berlíně, měl vedoucí postavení v zemědělské odborové organizaci, v roce 1931 vstoupil do NSDAP. V roce 1933 byl zvolen předsedou senátu svobodného města Gdaňska, v průběhu následujících dvou let se ovšem zasazoval o ústavní politiku a nakonec se roku 1936 musel uchýlit do emigrace. Ihned začíná psát a kriticky se vyrovnává s nacismem. V roce 1940 vychází ve Švýcarsku jeho kniha Rozmluvy s Hitlerem, v níž zcela otevřeně popisuje své rozčarování z bezohledných mocenských ambicí Hitlera a jeho spolupracovníků a jejich bezskrupulóznost. „Vytvářím si sféru vlivu. To je vše, ale také to stačí. Politické úspěchy, o něž usiluji, se dostaví jen plánovitou korupcí vlivných osob,“ čteme Hilterův výrok, zachycený znechuceným Rauschningem bezprostředně po osobní schůzce mezi čtyřma očima.
Varování světa před nacismem zaznívá z každé věty této knihy: „Dvojí věc vyznačuje celé toto politické jednání: nepředstavitelná prolhanost a přímo odzbrojující naivita, s nimiž se zapomíná na sliby a vše vyřčené.“
Hermann Rauschning zemřel v roce 1982 v Portlandu ve státě Oregon v USA.